Trauma u dětí - 3.část

17/03/2017 / Z pohledu psychologa
Trauma u dětí - 3.část

Citlivost k vlastnímu prožívání

Pokud naše dítě zažilo událost, která by na něj mohla vytvořit traumatickou reakci, je v moci rodičů ho od traumatu ochránit poskytnutím tzv. emoční první pomoci, kterou jsme si popsali v minulém článku. Nejdůležitějším úkolem rodičů v takové chvíli je předejít vlastnímu zahlcení úzkostí.

Můžeme fungovat jako opora pro dítě jen v tom případě, že jsme sami pevní a jistí, nikoli roztřesení a v šoku. Strach a úzkost jsou naprosto normální reakce, když jsme svědky něčeho zlého, co se děje našemu dítěti, ale je v naší moci nenechat se jimi přemoci a vrátit se zpět do klidu a jistoty, abychom mohli dětem skutečně pomáhat.

Je proto nanejvýš důležité věnovat se nejprve reakcím ve vlastním těle a dopřát si dostatek času na to, aby se reakce vašeho těla mohly usadit. Děti čtou výraz v obličeji rodičů jako barometr toho, jak závažná událost je.

Zkuste si tedy vyhradit pár klidných chvil na pozorování našeho těla a seznámení se s jeho základními reakcemi. Při představách různých událostí (ztráta peněženky, ujíždějící spoj do práce, vyhnutí se nehodě na poslední chvíli a podobně) si všímejte například tlaku v těle, změny teploty kůže, vibrací, tzv. "motýlků v břiše", napětí svalů, stažení, chvění, šimrání, horko, zima...a tyto vjemy co nejpřesnějí lokalizujte (v břiše, u srdce, na dlaních).

Všímejte si svého dechu, kdy se zrychluje, kdy se zpomaluje, všímejte si toho, jak pevně stojíte na zemi. V případech, kdy vás zaplavuje úzkost a strach, je dobré usadit pozornost na dýchání a párkrát zhluboka a pomalu nadechnout a vydechnout. Poté přesuňte pozornost k nohám a stoupněte si tak, abyste cítili, že stojíte pevně a dotýkáte se země. Tato rychlá základní orientace a ukotvení vám pomůže zbavit se nejhoršího zmatku.

Vytvořte si pro své vjemy také nový slovník a co nejvíce ho rozšiřujte (knedlík v krku, těžké nohy, studené dlaně, prázdná hlava atd.).

Děti nejsou schopné přesně popsat slovy to, co prožívají a vaše vyjadřování o vjemech a pocitech jim pomůže vytvořit si mapu vlastního těla a jeho reakcí a tím si budovat ochranný štít pro další závažné události v jeho životě.

Vy sami si větší všímavostí ke svému tělu zajistíte větší stabilitu při stresových situacích, což se bude hodit nejen vašim dětem, ale i vám. 

Autorka: Mgr. Lenka Vaňková