Posílení přátelství a pozitivních vztahů ve třídě

27/06/2018 / Pro pedagogy
Posílení přátelství a pozitivních vztahů ve třídě
Každý z nás touží být přijímán a respektován. Kdo by také nechtěl? Je to jedna z nejzákladnějších lidských potřeb. Pro děti to platí stejně, ne-li mnohem víc, protože zážitek bezpodmínečné lásky a přijetí druhými formuje základy jeho osobnosti. Ta nejdůležitější role v tomto ohledu připadá rodičům, postupem času začne být také více a více důležité přijetí vrstevníky v kolektivu, ve kterém se dítě nachází.  

Pro budování a udržování pozitivních vztahů a kamarádství ve školní třídě je důležité děti vést k dobré komunikaci- sdělovat své pocity, potřeby a emoce druhým lidem a naslouchání a vnímání potřeb, myšlenek a emocí druhých lidí.

V případě předškolních dětí vznikají přátelské vztahy spíše nahodile a na základě společné činnosti nebo zážitků, u starších dětí jsou vztahy již trvalejší a intimnější.

Dospělí, rodiče i učitelé, mohou svým vlastním vzorem nebo přímou intervencí děti učit vhodné věty, výrazy a postupy a ve třídě je dobré dávat prostor aktivitám, které děti k sobě navzájem zcitlivují. Můžeme si s dětmi například povídat o následujících otázkách:

Jak poznám, že je někdo můj kamarád?

Jak pozná můj kamarád, že mi na něm záleží a že je on mým kamarádem?

Co nejraději se svým kamarádem dělám?

V čem se liší kamarád od někoho, kdo kamarádem není?

Kvůli čemu můžeme kamarády ztratit?

Co je to respekt a úcta?

Jak se cítíš, když tě někdo nerespektuje?

Kdy jsi naposled projevil k někomu respekt ty sám?

Co můžeš dělat, když ti někdo dělá něco, co ti není příjemné?

Kteří lidé jsou pro tebe důležití?

Co mají společného lidé, které máš rád/a?

 

Pro děti může být zajímavá také následující aktivita, podporující vědomí sounáležitosti s druhými:  

Sedíme s dětmi v kruhu na židlích. Řekneme jméno některého dítěte a hodíme mu klubíčko vlny, sami přitom držíme konec. Dítě, které jsme jmenovali, se jednou rukou chytí vlákna a druhou rukou hodí klubko dalšímu a současně vysloví jeho jméno. Tak hra pokračuje a mezi dětmi se postupem času vytvoří síť. Když už se všichni vystřídali a všichni jsou spojeni vláknem, řekneme něco ve smyslu:

„I když teď půjdeme každý někam jinam, zůstáváme spojeni podobným, ale neviditelným vláknem. Neseme si domů to, co jsme společně zažili, a myslíme na vaše kamarády.“

Podobné aktivity a rozhovory pro rozvoj pozitivních vztahů ve třídě napomáhají důležité funkci školky a školy- učit děti budovat a udržovat sebeúctu a kvalitní vztahy s ostatními.