Pauza pro nápady

18/10/2017 / Z pohledu psychologa
Pauza pro nápady

Jedno pondělní ráno jsme v naší školce potkali paní učitelku Janu s naditou sportovní taškou. Na otázku, kam vyráží, odpověděla s úsměvem: „Ale to jsou jen takový blbosti, co jsem našla kolem chalupy, já tam vždycky brouzdám po lese a najdu něco, co by se mohlo hodit, tak to vezmu s sebou do školky. A ono se pak něco vymyslí, kde by se to dalo použít.“

Minulý týden takhle přivezla z chalupy mech, jehličí a větvičky a děti z toho vyráběly lesní zátiší pro papírové houby, které namalovaly.

Vycházela jsem ze školky a měla jsem radost. Jednak proto, že paní učitelka na ty naše děti myslí i o víkendu a že má asi svou práci ráda. A pak proto, že jsem viděla tvořivost v praxi. Tedy přesněji, prospěšnost tvořivé pauzy.

 

Pokud stojíte před nějakým těžko řešitelným problémem a přemýšlíte o něm pořád dokola bez nápadu na řešení, možná máte pocit, že stojíte před nějakou zdí, kterou nelze překonat. Pokud jste načerpali všechny možné znalosti a informace a stejně nevíte, jak dál, je nejlepším postupem dát si pauzu. Úplně odstoupit od problému a věnovat se jiné činnosti, která je pro Vás osobně relaxační. Někomu pomáhá běhání, jinému zahradničení, vyšívání, truhlaření, někomu obyčejné koukání do prázdna. V takových chvílích mozek vypíná úsilí a odpočívá, na pozadí toho všeho však pořád běží nevyřešený problém. Na prospěšnosti takové pauzy se shoduje většina příruček pro zvýšení efektivity a kreativity.

Při řešení problémů se totiž uplatňuje psychologická poučka (tzv. Yerkes-Dodsonův zákon), která tvrdí, že pro zvyšování výkonnosti člověka je nezbytná určitá míra stresu. Pokud ale stres dosáhne jisté hranice (která je pro každého jiná), výkonnost pak strmě a stabilně klesá. Odkloněním mysli od řešeného problému tedy klesá míra stresu a mozek se pozvolna uklidňuje. Proto také největší myslitelé přicházeli na své geniální objevy ve snech, při koupeli, nebo při odpočinku pod jabloní. Odpočinkem se v naší mysli vytvoří prostor pro nové myšlenky. Prostor, který předtím opanoval stres.

Nezbytným předpokladem fungování kreativního odpočinku je ovšem osobní zaujetí pro problém. Při odpočinku nám naše vědomosti, znalosti a zkušenosti krouží na pozadí, aniž bychom o tom věděli.

Pro efektivní výkony je proto dobré střídat chvíle intenzivního zaujetí, studia a přemýšlení s chvílemi absolutního odpočinku. Pokud odpočinek a relaxační činnosti vynecháme, dostaví se brzy pocit vyčerpání spolu s poklesem výkonu. Pokud máme obě oblasti vyrovnané, budeme se v dané problematice cítit sebevědomě a naše výkony se budou zlepšovat.