Odvaha vykročit z komfortní zóny

14/02/2018 / Z pohledu psychologa
Odvaha vykročit z komfortní zóny

Co vás jako první napadne, když se řekne „odvaha“?

Obraz stíhacího letce, řítícího se proti přesile nepřátelských letounů? Milada Horáková při svém zinscenovaném procesu? Světci, kteří si vybrali jistou smrt raději, než by zapřeli svou víru?

Ano, to jsou všechno příklady velké osobní statečnosti, ale co může odvaha znamenat pro nás, lidi žijící v bezpečné a klidné době?

Vedle této „velké odvahy“ existuje také něco jako „všední odvaha“. Někdy neviditelná pro ostatní, o to důležitější pro toho, který ji v sobě objevil.

Jednou z takových odvah všedních dní je odvaha vystoupit ze své komfortní zóny. Komfortní zóna je způsob, kterým něco děláme a cítíme se v něm pohodlně bez ohledu na to, jestli je to pro nás dobré, nebo ne. V komfortních zónách není žádná úzkost, strach, nebo riziko. Mezi příklady těch záporných patří třeba kouření, lenost, setrvávání ve špatných vztazích, neustálé stěžování si, přejídání nebo přílišné sledování televize. Proč tyto věci děláme, i když víme, že jsou škodlivé? Je totiž mnohem snazší aktivitu opakovat, než se jí vzdát. Změna vyžaduje nepohodlí, riziko a odvahu.

Pro malé dítě může být opuštěním komfortní zóny například hlasité pozdravení „Dobrý den.“ První den ve škole. První sjezd klouzačky bez rodičovské asistence. Podání propisky spolužákovi, kterému se ve třídě všichni vysmívají. Pro některé lidi to může být pouhé opuštění bytu. Uvolnění místa v tramvaji někomu staršímu. Nahlas pronesené ocenění něčí práce.

Každý má svou komfortní zónu vystavěnou jinak a pro každého z nás je odvahou z ní vykročit. Pokud se nám to podaří, opustíme svou jistotu a vrhneme se do jakéhokoli rizika, je to nesmírně obohacující zkušenost:

-
Stáváme se psychicky silnějšími a naše odvaha se zvětšuje
-
Posiluje se naše sebevědomí
-
Pomáháme tím druhým a inspirujeme je
-
Vytváříme lepší společenství
-
Stáváme se osobnostmi, které mají svou integritu