Dětské emoce jako základní pilíř sebevědomí

10/11/2016 / Z pohledu psychologa
Dětské emoce jako základní pilíř sebevědomí

Kdybych měla popsat zdravě sebevědomé dítě, asi bych použila následující slova: Sebevědomé je takové dítě, které nemá strach projevit svůj názor, vyjádřit své potřeby a pocity, aniž by pošlapávalo potřeby, pocity a názory druhých lidí. 

Děti poznávají svět hlavně přes své emoce a možnost jejich vyjadřování chápu jako zásadní pilíř vývoje zdravého sebevědomí. Děti potřebují emoce projevit, aby se naučily se s nimi vypořádat. Jakkoli intenzivní ono projevování je, většinou rychle odezní a dítě se s nimi poměrně rychle vypořádá. Příčinou může být fakt, že děti na své současné prožívání nenabalují křivdy a vzpomínky z minulosti, jak je tomu často u dospělých. Má-li dítě svobodu své pocity vyjádřit, snadno se z nich vymaní. 

Nás dospělé intenzita dětských emocí často zúzkostňuje, a proto máme tendenci jejich vyjádření zarazit, nebo se emocím věnovat nadměrně - obojí přístup vypořádání se s nepříjemnými pocity nenapomáhá, ale naopak vše prodlužuje. 

V takových chvílích je důležité nesnažit se o řešení situace, ale nechat dítě u jeho pocitů tak dlouho, dokud je potřeba. Je důležité dítě pozorně vyslechnout, potvrdit, co cítí a nechat ho být. Ukazujeme tak dítěti, že vyjadřovat pocity je v pořádku a zároveň to, že má schopnost se se svými pocity vyrovnat samo. Neučíme dítě, že intenzitou svých emocí může změnit realitu, učíme ho se té realitě postavit. Pokud my sami cítíme popud zastavit vyjádření dětských emocí, ptejme se sami sebe, jaký k tomu máme důvod? Většinou je tím důvodem naše vlastní úzkost nebo strach z mínění okolí. 

Autorka: Mgr. Lenka Vaňková