Jak s předsevzetími začít...a pokračovat

04/01/2018 / Z pohledu psychologa
Jak s předsevzetími začít...a pokračovat
Konec roku, pro bilancování a předsevzetí, to jsou vděčná témata pro psaní a je to tak trochu rituál-hodnotit právě uplynulé a s novým nádechem skočit do nového. Ze všech článků, které jsem na téma nových začátků přečetla letos, mě zaujal jeden, který pro nás, jedince sršící energií v nových počátcích a postupně uhasínající v běžných dnech, vyzněl velmi nadějně.
 





Důležité je začít pozvolna. Zvyky jsou v našem mozku uloženy v těch nejhlubších strukturách, jsou to základní mechanismy, které nám zjednodušují život, abychom nemuseli plýtvat drahocennou energií (které mozek spotřebuje nejvíce ze všech částí těla) opětovným přemýšlením. Jakmile nějaká činnost vejde pod kůži (tedy pod „racionální“ část mozku), stane se automatickou. Tak je tomu s řízením auta, jízdou na kole, plaváním, sledem činností při ranním vypravování do práce a s dalším činnostmi, které vykonáváme, aniž bychom nad nimi uvažovali.

 

Jde tedy o to, zařadit činnost, kterou začít vykonávat, do seznamu našich zvyků. Je také podstatné si při předsevzetích zadávat takové úkoly, které budou definovány spíše pozitivně-motivace je potom zaměřena „akčněji“ a déle vydrží.

 

Na začátku si stanovme takovou činnost, kterou navážeme na nějakou konkrétní denní aktivitu-například si ráno ihned po odhození peřiny zacvičit pár cviků. Dva, tři. Nezáleží na množství, ale na tom, abychom si chtěnou činnost zařadili do hlavy jako „zvyk“. Musí to být taková činnost, kterou zvládneme udělat i v den, který pro nás bude maximálně vyčerpávající. Jakmile zvládneme pravidelnost, můžeme postupně zvyšovat intenzitu daného úsilí-například cvičit deset minut, dvacet...a večer si jít ještě zaběhat.

 

Tak hodně trpělivosti do nového roku!