Co může předškolákům ulehčit navazování vztahů

20/09/2017 / Z pohledu psychologa
Co může předškolákům ulehčit navazování vztahů

Jsem od přírody zastánce volnosti dětem. Co nejméně se jim vměšovat do života, podporovat jejich vlastní aktivitu, zvídavost a tvořivost. Zavést je do lesa a nechat je stavět domečky z jehličí.

Poslední rok, čím víc se setkávám s předškoláky, mě ale napadá, že někdy je struktura od nás dospělých vlastně dobrá. Někdy děti od dospělých potřebují trochu vedení, aby si našli cestu samy.

 




 


Připadá mi, že to zvlášť platí v jedné konkrétní oblasti-při navazování nových předškolních vztahů. Není-li dítě výrazně extrovertní a společensky aktivní, většinou potřebuje trochu pomoci. Sejde-li se skupina tříletých dětí, většinou si každé hraje svým vlastním způsobem. Na pokyny rodičů „No tak, máš tu plno kamarádů, hraj si s nimi!“ nereaguje. Zábavu s ostatními si děti najdou možná až těsně před rozchodem.

Někdy stačí děti jen popostrčit. Sejde-li se skupina více rodičů s dětmi, je dobré na začátek věnovat čas dětem a vymyslet nějakou společnou hru, kterou si s nimi zahrají i dospělí. Děti se postupně zbaví ostychu a pokud je hra zaujme, pustí se rodičovských kabátů a běhají s vrstevníky. Dospělí potom taktně opustí prostor a věnují se společenské konverzaci.

Ve školkách se dá takto využít čas na zahradě. Existují introvertní děti, které působí spokojeně a samostatně, ale ostýchají se přičlenit do volné dětské zábavy. Právě takovým dětem mohou dospělí pomoci jemnou nabídkou společné hry a pomoci jim zapojit se do kolektivu. Mnohé děti potřebují jen první impuls, aby překonaly ostych a začaly si hrát s ostatními. Nemusíme se bát, že narušíme jejich autonomii, další cestu už zvládnou samy.

Znáte nějaké dítě ve Vaší školce, které by uvítalo takovou pomoc? Jaké způsoby zapojení do her ostatních Vás napadají?

Vytvoření struktury a řádu může být dobrým pomocníkem při vstupu do nového prostředí, proto se zejména na počátku školního roku nebojme i většího než malého množství.