​Óda na pískoviště

26/03/2023 / Zkušenosti rodičů
​Óda na pískoviště

Možná to znáte, první výprava na pískoviště. Nezasvěcenému pozorovateli by se mohlo jevit, že jde jen o kupu dětí plácajících si bábovičky. Prostě posadíte dítě do ohrazeného prostoru, vysypete bábovičky a jdete si číst, štrikovat, nebo klábosit s ostatními rodiči, kteří mají volno. Tak jsem si to myslela i já, než mě pár návštěv téhle „laboratoře sociálních vztahů“ přesvědčilo o tom, že to žádné volno nebude.







Několik příhod, kdy jsem zvedla oči od knížky a zjistila jsem, že mému synkovi někdo sebral všechny bábovky a on jen nešťastně kouká, nebo on sám do někoho bolestivě šťouchnul, mě donutilo dávat pozor na dění uvnitř dřevěného hrazení. A často jsem se nestačila divit, co všechno na tom pidiprostoru musí děti zvládnout.

Pískoviště je prostě prvním kolbištěm, prvním opravdovým sociálním prostorem. Prvním světem, ve kterém se batolata setkávají s lidmi, kterým se líbí stejné hračky ve stejný čas, nechápou majetnická práva a nepřistupují k našim dětem s bezbřehou láskou a tolerancí a snahou porozumět, jako to děláme my rodiče. Kdepak ve školce, to tady na těch čtyřech metrech čtverečních se naše děti učí základům sociálních dovedností a je to někdy změť těžkých chvil a pochybností, provést je pískovišťovými úskalími ve zdraví.

Často musím zasahovat, urovnávat spory, vysvětlovat...ačkoli zastávám názor, že spoustu věcí si děti můžou vyřešit samy, na spoustu věcí prostě nestačí. Na pískovišti se můžou s rodičovskou podporou naučit, že věci se dají půjčovat a že z toho obě strany můžou mít prospěch, že někdy se prostě musí počkat, někdy se mě někdo může bát a někdy se můžu já bát někoho jiného, někdy se dá od druhého naučit dobrá zábava.

Přes mnohé nepříjemnosti, hádky a nepochopení je ale náš Janík mnohem živější a nadšenější na přeplněných pískovištích, než na těch prázdných. I za cenu konfliktů se těší přítomnosti ostatních dětí a vydrží si hrát mnohem déle, když je má za zády.

Je to jakýsi instinkt, přitažlivost ke smečce stejně malých tvorečků a je radost pozorovat je, když si vymyslí nějakou společnou hru, tak nepochopitelnou pro nás a tak zábavnou pro ně. A proto mám pískoviště s jejich zákony a paragrafy o kyblících, lopatičkách a bagrech moc ráda a přikládám jim velkou váhu.