Dobrý zvyk

10/10/2017 / Z pohledu psychologa
Dobrý zvyk

Nedávno jsem narazila na jeden citát, který mě donutil k zamyšlení:

„Zasej čin, skliď zvyk. Zasej zvyk, skliď charakter. Zasej charakter, sliď osud.“ (G.D.Boardman).

Napadá mě, jak je to pravdivé. Jak naše zvyky, které si v průběhu života utváříme, utváří náš pohled na svět a náš charakter. Z toho vyplývá, že zvyky jsou důležitými stavebními kameny naší osobnosti. A ještě něco-zvyky se dají měnit.

Je to důležitá zpráva pro nás, kteří bojujeme se zvyky, na které nejsme zrovna pyšní. Kouření, kousání nehtů, pomlouvání druhých, nebo neustálé stěžování na vše kolem nás. Dá se to změnit-dobrým startem je chtít to změnit a následným krokem vyměnit negativní zvyk za pozitivní, který má pro nás stejnou hodnotu, jako ten negativní.

 

Například stěžování. Děláme to všichni. Stěžujeme si na počasí, na úředníky, na řidiče MHD, na žáky a na rodiče našich žáků. Není to úplně konstruktivní, ale uleví se nám, když si postěžujeme. Kromě toho, že posilujeme pocit vlastní bezmocnosti a následnou životní pasivitu, nás tenhle zvyk vede k tendenci všímat si negativ kolem nás.

Negativ je samozřejmě hodně. Navrhuji ale tenhle zvyk vyměnit za jiný-za zaměření na pozitivní věci a za vděk za ně.

Americký učitel Hal Urban zadal svým žákům jednoduchý úkol-na papírek si nadepsali „Jsem vděčný za…“ a následovaly tři sloupce: „Věci“, „Lidé“ a „Ostatní“. Sloupek s věcmi zaplnili studenti rychle, i sloupek věnovaný lidem, kterých si vážili, měli plný za chvilku. Sloupek s názvem „Ostatní“ jim byl nesrozumitelný, ale učitel nechal zadání otevřené a studenti po chvíli začali přicházet s pojmy jako jsou láska, svoboda, víra, inteligence, přátelství a podobně. Studenti si měli své seznamy pročítat čtyřikrát denně, ráno, po obědě, po večeři a před spaním. Když se sešli za dva dny, učitel se zeptal, jak se cítí. Většina studentů radostně odpovídala, že jim papírek změnil náladu a cítí se radostněji.

Vděk dělá s myslí divy. Když se naučíme být vděční, přesouváme pozornost směrem k pozitivním věcem, které nás obklopují a učíme se jich vážit. Jsme-li schopni ocenit to, co máme, získali jsme jeden z klíčů k životní spokojenosti.