Rozvoj schopnosti nehodnotícího pozorování

Z pohledu psychologa

Nikdo z nás nemá rád, když nás někdo hodnotí. Když nám někdo řekne, že něco děláme špatně, většinou se uzavřeme a nemáme chuť něco měnit. A už vůbec nemluvě o faulech, kterých se občas dopouštíme na našich dětech, když místo "nechal jsi na zemi rozházené hračky" říkáme "jsi zlobivý a nepořádný kluk".

Místo našeho hodnocení můžeme dát dětem příležitost, aby samy vnímaly a pozorovaly, jak se cítí a co se kolem nich děje. A pak je nechat o jejich vnímání situace mluvit a samostatně se rozhodnout, co budou dělat dál.

Příklady:

  • Nechat děti ukázat rukou, jak se právě cítí ony samy, nebo jak se cítí druhé dítě. (ruka nahoře "skvěle", ruka horizontálně "tak tak", ruka při těle "mizerně")
  • Využití: konflikty mezi dětmi, vypjaté situace ve třídě (hluk, nepořádek)

  • Nechat děti ukázat rukou, jak moc se jim něco líbí/nelíbí.
  • Využití: vlastní chování, chování druhých

  • Nechat odhadovat/měřit čas: Do kolika napočítáš, než přejdeš ulici? Do kolika napočítáš, než auto dojede do místa, kde přecházíš?
  • Využití: bezpečnost v dopravním provozu

  • Nechat děti ukázat rukou, jak moc je venku zima.
  • Využití: Umět se samostatně rozhodnout, co si obléct

Autorka: Mgr. Lenka Vaňková