Jak reagovat na opakované porušování dohodnutých pravidel

1) Zpětná vazba
 
Učitel: „Jano, vadí mi, když přicházíš do školy o deset minut později, než začne první hodina.“
Jana: „Ujel mi autobus.“
Učitel: „Byl bych rád, kdybys příště přišla včas a nechci teď o tom mluvit. Rád se s tebou o tom pobavím po hodině, jestli k tomu něco máš.“
 
2) Snaha porozumět chování žáka
 
Když se chování žáka nezmění, snažíme se porozumět jeho chování a dát mu prostor pro jeho vysvětlení. Při komunikaci v důvěryhodné atmosféře můžeme najít něco, co můžeme odstranit. Otázkami chceme dát žákovi prostor a vyhýbáme se proto skrytě agresivním dotazům („Můžeš mi říct, proč jsi zase přišla pozdě?“). Takové otázky vedou žáka k obraně a komunikce je potom nefunkční.
 
Učitel: „Nerozumím tomu, proč teď přicházíš celý týden do školy o deset minut později. Napadá tě k tomu něco?“
Jana: „Máme nového psa a nestíhám ho ráno vyvenčit.“
 
3) Dohoda
 
Dohoda mezi žákem a učitelem může být ústní nebo písemná, je zcela na vás, jaká forma je přijatelnější. Měla by obsahovat kdo s kým ji uzavírá, jakého konkrétního problému se týká a kdy se obě strany sejdou k revizi toho, jak dohoda funguje.
 
Učitel: „Aha, už je mi to srozumitelnější. Rozumím tomu, že se všechno zabíhá a nestihla sis zvyknout. Já ale potřebuji začínat hodiny včas se všemi. Napadá tě, jak to dát dohromady?
 
Žák může přijít s nápadem, na kterém se shodneme. V případě, že návrh řešení nepřichází, je pomyslný míč opět na straně učitele.
„Pokud bys znovu přišla na první hodinu pozdě, museli bychom se znovu sejít a vymyslet nějakou sankci.“
 
Stanovíme termín, kdy se sejdeme znovu a zjistíme, jak dohoda funguje.
 
 
4) Pokud dohoda nefunguje, stanovíme sankce
 
Učitel: „Jano, dohodli jsme se, že se dneska sejdeme a zjistíme, jak naše dohoda funguje.
Jana: „No jo, ale když štěněti nebylo dneska dobře.“
Učitel: „Dohodli jsme se, že když nám dohoda nebude fungovat, stanovíme nějakou sankci.
Jana: „No ale jemu bylo fakt blbě!“
Učitel: „Mluvím o naší dohodě.Napadá tě něco, co s tím budeme dělat?“
Jana: „Tak já už budu chodit včas.“
Učitel: „Pokud příště nebudeš včas na hodině, uděláš referát prohlubující látku, kterou probíráme v době, kdy v hodině nejsi. Kdyby se stalo, že referát nepřineseš, pozvu na schůzku rodiče a budeme se zase snažit společně se dohodnout na tom, jak to uděláme, abys chodila do školy včas.“
 
Nastíníme dítěti důsledky případného neplnění dohody a dáváme mu tak na výběr, jestli se mu jeho chování vyplatí. Sankci je třeba promyslet si předem.
 
5) Naplnění předem známých důsledků
 
Nevýhodou symetrické komunikace je delší čas, který zabere oproti komunikaci direktivní. Pravděpodobnost změny chování žáka je ale mnohem vyšší, a proto se tento způsob řešení určitě vyplatí.