Dávala jsem tu změnu do souvislosti s prvním rokem ve školce, ale výbuchy vzteku nepolevily ani během tří týdnů, kdy ve školce nebyl. A v tu dobu se mi před oči dostala zajímavá teorie o tom, že chlapcům kolem čtyř let věku výrazně stoupne hladina testosteronu v krvi, což má za následek právě vyšší intenzitu zlosti a vzteku, rozvoj soutěživosti, vyhledávání výzev k rozvíjení vlastní iniciativy a touhu po dobrodružství. Někdy se prý této životní fázi u kluků říká „první adolescence“- dochází ke zkoumání rolí a vědomí toho, kým jsou, více se zapojují do her, zajímá je styk s ostatními vrstevníky a mají tendence posouvat rodiči nastavené hranice. Jde o druhý největší nával testosteronu za život.
Jak s tím zacházet?
Důležité jsou zejména tři věci: - Poskytnout prostor k vybití energie (pohyb venku, sport, zápasy a bojovné hry) - Pevně zachovávat hranice - Poskytnout chlapcům dostatek kontaktu s dospělými muži (zejména v rodinách, kde otcovská role chybí)
Když se děti chovají destruktivně a jejich energie přechází do agresivity vůči věcem nebo ostatním lidem, je důležité tuto jejich energii od počátku usměrňovat. Většinou jde o touhu získat pro sebe pozornost, a proto se jako funkční osvědčil následující postup:
Několikrát denně dítěti věnovat pozornost-v domluvenou dobu za ním přijít, posedět, navázat kontakt, podpořit jeho pozitivní chování. Tak dítě pozná, že o pozornost nemusí bojovat.
Zároveň s tím je dobré domluvit sankce, které nastanou, pokud se dítě bude chovat destruktivně a tyto sankce neústupně dodržovat tak, aby se dítě naučilo nést důsledky svého chování a učilo se tak zodpovědnosti.