​Mazlíčci

20/09/2016 / Zkušenosti rodičů
​Mazlíčci

Moji rodiče bydlí necelých tři sta kilometrů od nás, a tak naše děti nemají s babičkou a dědou právě pravidelný kontakt. Jezdíme tam sice, ale cesta je dlouhá a úmorná, proto se vídáme párkrát do roka.

Můj tatínek se s narozením prvního vnoučete, kterým je náš Janík, stal rozněžnělým a milujícím dědečkem. Pokaždé, když nás vyzvedne u vlaku, bere tatínek Janíka horlivě do náruče, načež Janík reaguje odmítavě a chce dolů. Samozřejmě, v jeho batolecí hlavičce není ještě dědeček, kterého vídá jednou za čtvrt roku, úplně stabilním obrazem. Konejším Janíka, konejším i tátu se slovy "Musíš mu dát čas, aby si zvykl", na což on odpoví "No jo, já vím" a posmutněle vyžaduje aspoň pusu na přivítanou.

Já jsem v dvojím ohni. Mám radost, jak táta dědečkovstvím zněžněl a ožil a moc se mi líbí ta jiskra v jeho očích, když na něj Janík zareaguje. Na druhou stranu musím svoje děti chránit před fyzickým kontaktem, který si ony nepřejí, byť je to kontakt milující.

Děti na světě nejsou od toho, abych já jimi dělala radost ostatním. Míru a způsob mazlení a kontaktu musí určovat dítě a ne dospělý. Malé tělíčko miminka, batolete, nebo starších dětí je jejich výsostným prostorem a ony se musí naučit, že si mohou určovat, co je jim příjemné a co ne. V raném dětství je navíc vlastní tělo tím jediným, co mohou malí lidé opravdu ovládat (ehm...kromě rodičů, občas). Neberme jim ho, nepřivlastňujme si ho, i když jako milující rodiče či prarodiče toužíme ty drobečky sevřít do náruče a olíbat.

Z vlastní praxe vím, že někteří lidé, kteří byli v dětství učeni nechávat své tělo k dispozici (ať už jde o objímání příbuzných či lékařské zákroky) byli v dospělosti sexuálně zneužíváni. Samozřejmě, klást rovnítko mezi nuceným objímáním od dědečka a pozdějším sexuálním zneužitím je hloupost, ale někdy tam to rovnítko prostě být může a já chci jen poukázat na to, že jako rodiče musíme dát velký pozor na to, abychom nechávali dětem prostor a svobodnou vůli tam, kde na to mají nezpochybnitelný nárok - v jejich vlastním těle.

A co tedy s těmi dědečky, babičkami, tetičkami atd.? Osvědčilo se mi vymyslet nějakou činnost, která dítě baví a zatáhnout příbuzné do ní. Takový způsob je pro dítě nenásilný...a prarodiče mládnou ☺

 

Autorka: Mgr. Lenka Vaňková