Byli jsme takhle jednou, jako každý den, někde na hřišti. Na dětských hřištích nikdy není nouze o dramata, a tak jsem se dočkala i dnes. Jakéhosi malého chlapečka vyhnali starší děti z nejlepší atrakce, rychlého kolotoče. Ten, uplakán, prosí maminku, aby už šli domů. Maminka se na něj podívá a říká: "Prosím tě, a proč ses nechal vyhnat? Vždyť jsi tam měl zůstat, máš jim přece vynadat. To já bych jim dala co proto." A odchod ze scény.