V kavárně s dětmi?

28/02/2018 / Z pohledu psychologa
V kavárně s dětmi?

Jednou z největších radostí na rodičovské dovolené je setkávání s ostatními rodiči ve stejné situaci. Častou otázkou v zimních měsících a nevlídných dnech však je, kam se s dětmi uchýlit, když to nejde venku. Jako odpověď se nabízejí restaurace a kavárny, místa stvořená pro setkávání a sdílení. Mnohé matky však řeší otázku, jestli je to vhodné. Nebudou děti dělat rámus, který bude vyrušovat ostatní? Pokud se moje dítě bude chovat nevhodně, co si o mně ostatní pomyslí?  Nebudou mě hodnotit jako matku, která své dítě nezvládá? Pokud jste na vážkách, jestli se svým dítětem navštívit kavárnu, možná Vám pomůže několik vodítek, podle kterých se můžete rozhodovat.

Vnímejte přirozené potřeby dítěte a respektujte je

Děti mají výraznou potřebu pohybu a přiměřené stimulace. Je to potřeba stejně fyziologická jako potřeba jídla, pití a odpočinku. Všichni asi známe, jak náročné je vydržet s dítětem delší čas doma bez možnosti vyjít ven, nebo jak nepříjemné mohou děti být, pokud se nudí. V dětské přirozenosti je neustálý pohyb, zvídavost a množství energie, nad kterou my dospělí kroutíme hlavou. Dbejme na to, abychom tyto potřeby sytili. Do uzavřeného prostoru s ostatními lidmi by dítě mělo přicházet ideálně nasycené, odpočaté, a pokud patří mezi ty aktivnější, tak i přiměřeně „vyběhané“ někde venku.

 

V dětské přirozenosti naopak zcela chybí schopnost dvě hodiny sedět, usrkávat horkou čokoládu a poslouchat maminky, jak si vyprávějí o svých starostech. Pokud jsou děti v kavárnách či restauracích, musíme počítat s tím, že budou svou přirozenost projevovat.  Je zbytečným trápením pro dítě i rodiče snažit se dítě neustále nabádat k tichosti.

 

Choďte do zařízení přátelských k dětem

Kavárna či restaurace, kterou se chystáme navštívit, by ideálně měla být známá a prověřená. Je dobré vědět, jestli je vybavena dětským koutkem, případně jaké kvality onen dětský koutek je a zda je personál na návštěvu dětí připraven a počítá s ní.

 

Pokud se chystáme do neznámého prostoru a nejsme si jistí, jestli mají dětský koutek vybavený i něčím jiným než papírem a třemi pastelkami, vybavíme se raději sami. Dvě malá autíčka, oblíbená knížka nebo zábavná hra často udělají zázraky.

 

Znát své dítě a sebe sama

Kromě obecných potřeb společných pro všechny děti bychom měli počítat se specifickými potřebami našeho dítěte. Předpokládat, jak dlouho si asi vydrží hrát v malém prostoru s ostatními dětmi. Jak je tolerantní k tomu, že si povídáme s jinými a nevěnujeme mu pozornost. V kterou hodinu bývá dítě unavené. S jakými dětmi na sebe reagují dobře a se kterými naopak mívá spíše konflikty.

 

A v neposlední řadě- jak já sama/sám jsem odolná vůči mínění a pohledům ostatních?

 

Vlastně není potřeba z toho dělat zbytečnou vědu- pokud Vaše dítě zrovna na společenský život nebude mít náladu, prostě vycouvejte a zkuste to někdy jindy a v lepší konstelaci.