Jak předcházet záchvatům zlosti u dětí

21/03/2018 / Z pohledu psychologa
Jak předcházet záchvatům zlosti u dětí
Každý z nás se někdy setkal s dětskou zlostí. Je to naprosto normální emoce, která patří k životu a má v něm svůj smysl- je zdrojem energie pro přežití. Čím menší dítě je, tím intenzivněji zlost projevuje. Je to tak proto, že nemá dostatečnou slovní zásobu pro to, aby verbálně vyjádřilo, co se s ním děje, a tak veškeré emoce projevuje velmi tělesně. Zlost je zároveň často reakce na pocit bezmoci, který děti nutně zažívají velmi často. Pomocí zlosti se tak učí vypořádávat se s frustrací.




Někdy jsou ale projevy zlosti tak intenzivní a dochází k nim tak často, že pro dítě představují problém. V takových situacích by mohla být nápomocná technika „Stupnice zlosti“, která slouží zejména k větší vnímavosti vůči vlastnímu tělu. Většina lidí si totiž uvědomí zlost teprve tehdy, když už je značně intenzivní a neumí ji pak zvládnout. Pokud se naučí vnímat různou intenzitu zlosti a vnímat ji už na nižší úrovni, je možné na ni reagovat vědomě a nebýt v jejím vleku.

„Stupnice zlosti“ je technika, která umožňuje vnímat své vlastní tělo jako jakýsi barometr a používat ho k ukazování „výšky“. Dítěte se můžeme například zeptat: „Jak velká je tvoje zlost? Je to malá zlost, že ti sahá třeba k ponožkám, nebo je spíš až po kolena? To znamená, že už jsi dost popuzená. Nebo ti sahá až na bříško, když už jsi opravdu hodně mrzutá? Nebo po ramena, když už jsi hodně naštvaná? Ale taky ti může sahat po nos, když jsi vážně rozzuřená a musíš odejít z pokoje, aby ses uklidnila? Kam až ta tvoje zlost sahá?“

Děti rychle pochopí, oč jde a budou reagovat spontánně. Lze také použít stupnici od jedné do deseti, kdy jednička znamená zlost u kotníků a desítka je zaplavující zlost na temeni hlavy. Pro každou hladinu zlosti je dobré najít vhodná slova, podle vlastního uvážení. Poté můžete pojmenovat tělesné pocity, které se pojí s každou hladinou.

Lepší uvědomění zlosti je dobré pro získání času, než se nám zlost nahromadí takříkajíc „až po krk“ a naše vnímání, myšlení a rozhodování je zavaleno její intenzitou. V čase, kdy je dítě schopno rozpoznat malou intenzitu zlosti, se může rozhodovat, jak s přicházející zlostí naloží tak, aby neublížilo nikomu jinému.