Nemusíme přitom mluvit o velkých, život zachraňujících zákrocích, pro děti je těžké vyrovnat se i s banálními lékařskými procedurami, pokud na ně nejsou dostatečně připraveny, nebo jsou zákroky provedeny necitlivě.
Představte si svůj strach a úzkost, pokud víte, že Vás čeká nějaký lékařský zákrok. Zřejmě se většímu či menšímu pocitu ohrožení nevyhneme ani my dospělí, natož děti, které často nechápou smysl takových akcí, lékařský personál je v jejich očích seskupení obrů, kteří jim působí bolest a většinou jsou v přesile. Naštěstí jsou to kromě lékařů samotných i rodiče, kteří mohou úzkost a strach svých dětí před zákrokem, během něj i po něm výrazně snížit.
Každé dítě si přeje v takových chvílích mít u sebe rodiče. Zdravotníci se přítomnosti rodičů během zákroku často brání, protože úzkostný rodič zúzkostňuje i dítě a komplikuje tak průběh zákroku. Je tedy důležité, abyste byli pro své dítě oporou a svým klidem mu pomáhali situaci zvládnout. Samozřejmě, že i vy máte strach z toho, co nastane, ale není dobré dávat svou úzkost dítěti najevo, spíše se o ni podělte s partnerem či přáteli a dopřejte si čas na její zvládnutí. Pokud budete klidní, budete důležitou součástí lékařského týmu a svému dítěti tak velmi pomůžete.
Dítě potřebuje vědět, co se bude dít. Řekněte mu tedy pravdu, bez zbytečných detailů a přiměřenou jeho věku. Když jim řeknete, že to nebude bolet a ono to potom bolet bude, ztratíte jejich důvěru. Bylo zjištěno, že děti a dospívající se v nemocnici bojí daleko méně, když jim lékařský tým popisuje jednotlivé kroky toho, co se bude dít. Výbornou přípravou pro malé děti je hra. Pokud máte dost času, můžete doma přehrát jednotlivé úkony na plyšácích, panenkách a jiných oblíbených hračkách (píchání injekce, jízda na lehátku, popis uspávání a stavu po narkóze).
Součástí přípravy by mělo být i setkání s lékaři dříve, než si navléknou chirurgické oděvy a roušky. Je důležité, aby dítě vědělo, že lékař je lidská bytost, nikoli příšera, která mu chce ublížit. Po operaci by se dítě nikdy nemělo probudit v pokoji samo. Pokud s ním nemůžete být Vy, měl by to být někdo z personálu, koho dítě už zná a komu důvěřuje.
Po zákroku dbejte na kvalitní odpočinek. Nemusí to být zrovna spánek, ale i klidná hra nebo předčítání. Pokud dítě cítí bolest, požádejte ho o popis bolesti a aby zkusilo v těle najít místo, kde ho to bolí, nebo bolest není tak intenzivní. Podpořte ho, aby střídavě zaměřovalo pozornost na bolest a na místo, kde to tolik nebolí - často to bolest zmírní. Můžete také navrhnout, aby si představovalo, že bolest je držená v několika barevných balóncích a tyto balónky se postupně vznášejí do nebe, nebo vyzvat dítě, aby si představilo, že cestuje na létajícím koberci a bolest nechává daleko za sebou. Starší děti lze naučit relaxační techniky.
Jako rodiče jste důležitou součástí lékařského týmu a ve spolupráci s odborníky můžete zajistit, aby si Vaše dítě z prožitého zákroku neodnášelo emoční zranění, které by ho mohlo poznamenat i v dospělosti.
Autorka: Mgr. Lenka Vaňková