Upeč třeba chleba

10/07/2016 / Zkušenosti rodičů
Upeč třeba chleba

Na začátku nového roku v naší ulici přichystali nepříjemné překvapení - zrušili malou samoobsluhu, ke které jsme to měli z našeho bytu jen pár kroků. Všechny ostatní obchody se najednou zdály strašně daleko, a tak jsem začala přemýšlet, jestli se místo každodenní honby někam do supermarketu nedám raději na pečení vlastního chleba. Koneckonců, péct chleba doma začalo být sympatickou módou a snad každá moje kamarádka už si to vyzkoušela, tak proč se do toho nepustit? 



 

Dala jsem se tedy do toho a zjistila jsem řadu zajímavých věcí: 

  1. Chleba i na první pokus chutnal docela dobře.

  2. Na takový chleba je potřeba jen mouka, voda, kvasnice a troška soli.

  3. A nakonec, když jsem ho vyndala z trouby a on se rozvoněl po kuchyni, měla jsem pocit, že jsem zvládla něco základního, že teď se můžeme stáhnout někam do lesů a žít bez civilizace, protože umím upéct základní pokrm, který uměly všechny hospodyňky po celá staletí.

A když jsem tak hnětla těsto, udiveně jsem zírala na to, jak je to jednoduché. Aha, takhle se tedy dělá chleba…a kde se vlastně bere mouka? Nedala by se vlastně doma udělat i mouka nebo kvasnice? …Takhle jsem tedy v kuchyňské zástěře "objevovala Ameriku"

Říkám si, že jsem se během toho jednoho chleba dost naučila a jak to musí být úžasné, když mají děti možnost dostat se ve škole nebo v rodině k takovým "základním činnostem", jako je třeba práce s těstem nebo se dřevem, nebo starost o zvířata. Jestliže při té práci napadalo tolik udivených otázek mě, jak vzrušující to asi musí být pro děti, které jsou pro takové otázky typu "jak" a "proč" přímo "naprogramovány"? Doufám tedy, že pečení, vaření, zahradničení, řezbářství nebo keramika si najdou svoje v každém školním systému a jestli ne, tak tedy aspoň u nás doma.

 

Autorka: Mgr. Lenka Vaňková